Další fotografie

Předlužení- otázky a odpovědi 

Nejdůležitější odpovědi na otázky týkající se předlužení.

Co je to předlužení?
Na rozdíl od běžného zadlužení je to situace, kdy dlužníci přestávají být schopni své závazky splácet. Takových případů v současnosti geometrickou řadou přibývá a z půjčování peněz se pak stává rizikový společenský jev. Dlužník není schopen včas a dostatečně účinně uhradit jak sa-motnou půjčku, tak dluhovou službu, případně penále, které narůstá s každou opožděnou plat-bou. Předlužení má tři stupně – neschopnost splácet komerční půjčky, spotřebitelské úvěry a podobné dluhy, dále neschopnost platit za bydlení, a konečně nedostatek prostředků na jídlo a oblečení. Třetí stupeň je vzácný, ale druhý stupeň je dosti běžný.

Jak předlužení vzniká?
Základní příčiny jsou tři: nedostačující příjmy, zbytečně vysoké výdaje a nedostatečná právní ochrana spotřebitele. Mezi příčiny nedostatečných příjmů patří nezaměstnanost, nízká kvalifika-ce, neúspěšné podnikání, často vzniká neschopnost platit dluh úmrtím, invaliditou či nemocí živitele rodiny, lidé totiž nepočítají s tím, že se mohou dostat do platební neschopnosti. Celý problém má tendenci se prohlubovat – neřešený problém se zvětšuje, rostou nejen úroky a poku-ty, ale i náklady na vymáhání dluhu, takže vzniká začarovaný dlužnický kruh.

Které skupiny lidí jsou předlužením nejvíce ohroženy?
V životě člověka mohou nastat takové změny a situace, že se do problému předlužení může do-stat téměř každý z nás. Ze zkušeností poraden pro pomoc dlužníkům vyplývá, že jejich typickým klientem je člověk/rodina střední třídy (nejčastěji mladé rodiny), jejichž čistý měsíční příjem je kolem 18 000 Kč. Dále se do problému předlužení dostávají lidé s nízkou finanční gramotností, kteří půjčkami a zejména spotřebními úvěry řeší uspokojování svých potřeb či nepříznivou situa-ci. Do dluhů se dostávají i mladí lidé a mladé rodiny důvěřující reklamám, že půjčení peněz nic nestojí. Podlehnou-li více vábničkám, nestačí se pak divit, jak rychle rostou jejich dluhy. V neposlední řadě jsou to i lidé, kteří inklinují k rizikovému životnímu stylu (gambling, různé závislosti, lichva, krádeže…).
Problém se prohlubuje, pokud dlužníci své dluhy ponechávají příliš dlouho neřešené, nečtou dopisy, které jim chodí z úřadů a chybí jim potřebné informace a dovednosti, aby jednání s úřady a soudy zvládli. Problém zadlužení se pak může přenášet i na několik generací.
Současný stav nedostatečné právní regulace a vzdělávacího systému způsobuje, že právě finanč-ně nepoučení až negramotní spotřebitelé nejsou dostatečně chráněni před predátorskými prakti-kami podnikatelů a před vlastními neuváženými rozhodnutími.
Proč je výhodné půjčovat peníze lidem, kteří mají nízké příjmy a mohou mít problémy se splácením?
Ve fázi exekuce jsou důchodci a rodiče na rodičovské dovolené paradoxně pro věřitele nejvý-nosnější. Věřitel má totiž spolehlivý zdroj příjmů z peněz, které jsou jim strhávány z důchodu nebo dávek sociální podpory. Dlužníkovi zůstává jen základní nezabavitelná částka odvozená ze životního minima.

 

Jaká preventivní opatření mohou v této situaci pomoci?
Jsou to opatření spadající do oblasti ochrany spotřebitele, známá z jiných zemí EU. Je třeba zvý-šit informovanost, vzdělanost a finanční gramotnost nejširší veřejnosti, a to zavedením finanční-ho vzdělávání do osnov základních a středních škol, a v tomto vzdělávání pokračovat i v dospělosti. (Dobrým příkladem je soutěž finanční gramotnosti pro děti, viz webové stránky fgsoutez.cz.) Dále je třeba zavést finanční a dluhové poradenství jako předměty vyšších odbor-ných škol a vysokých škol sociálního zaměření a vychovávat tak kompetentní poradce.
Spotřebitele lze zároveň chránit i legislativními změnami při poskytování úvěrů. Například v Británii není dlužník povinen splácet úvěr poskytnutý subjektem bez licence, což je u nás asi nerealizovatelné, ale přesto by poskytování úvěrů mělo být pod větší kontrolou.
Česká republika má do května 2010 lhůtu pro implementaci evropské směrnice o spotřebitel-ském úvěru, která zapovídá některé existující praktiky. 21. dubna 2010 senát schválil zákon na-vazující na evropskou směrnici, který umožňuje ustoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvo-du. Poskytovatel úvěru má podle něj dále povinnost podmínky úvěru řádně vysvětlit a také po-soudit úvěryschopnost klienta. K zákonu se nyní ještě má vyjádřit prezident. Bohužel v zákoně chybí úprava o rozhodčích doložkách.

Co jsou to rozhodčí doložky a proč by se měly v tomto případě zakázat?
Rozhodčí doložka se může osvědčovat v podnikání a zrychlovat řešení sporů. Je to dohoda stran o tom, že o případném sporu mezi nimi nebude rozhodovat soud, ale rozhodce. Ve spotřebitel-ských vztazích je však rozhodčí doložka naprosto nevhodná, protože je velmi snadno zneužitelná k tomu, aby byl spotřebitel zbaven soudní a jiné právní ochrany, která je zaručena článkem 36 Listiny základních práv a svobod.


Jak se ještě dá působit na veřejnost, aby přistupovala k zadlužování odpovědněji?
Možností je řada, například lze zavést regulaci reklamy (např. nesměla by být zaměřena na lidi pod 18 let, nesměla by adorovat impulzivní rozhodování a naopak zesměšňovat rozvážnost a šetrnost), poskytovat podněty k vytváření úspor (daňovými úlevami, vzděláváním, osvětovými kampaněmi), zavést dostupné úvěry a mikrokredity na objektivně uznatelné, vhodné výdaje (koupě bytu) nebo na zahájení podnikání.
Krizovou situaci je možné řešit sociálními úvěry, např. formou nenárokové sociální dávky na základě posouzení konkrétní situace dlužníka, a poskytnutí úvěru podmínit spoluprací dlužníka se sociálními službami. Již dnes mohou v ČR bezúročné půjčky do 20 000 Kč poskytnout obce v rámci sociální péče osobám v nepříznivé životní situaci, ale jen je-li naděje na její zlepšení a splacení dluhu do pěti let.

 

 


Jak řešit již existující předlužení?
Na lokální úrovni je třeba vytvořit síť finančního poradenství. Lidé s nižšími sociokulturními kompetencemi (ze sociálně vyloučených lokalit a skupin) se totiž nejsou schopni se orientovat v procesu oddlužení, v otázkách financí, soudních řízení a podobně, a tak potřebují dostupné sociální služby, které jim pomohou celým procesem projít. Samotné informace o finančních pro-duktech je třeba podávat přístupněji – u sociálně vyloučených lidí se osvědčuje osobní kontakt, televize, nebo multimédia (CD, která si prohlédnou v počítači).
V současné situaci je jen málo prostoru pro alternativní řešení situace předlužení, to znamená jiná východiska než nucený výkon exekuce. Ten vede k prohloubení předlužení a k beznaději dlužníka, který se pak nesnaží najít práci, protože stejně nemá naději na vyšší životní standard. Sami věřitelé by se měli snažit situaci řešit mírněji, především dohodou o plánu splátek (tedy splátkovým kalendářem), tento typ řešení by bylo možné i uplatnit v české legislativě, takže v případě exekuce by se povinně domluvil kalendář splácení.

Představuje východisko osobní bankrot?
Určitě ano. Od roku 2007 u nás platí insolvenční zákon, který počítá s osobním bankrotem umožňujícím oddlužení. Každý občan, který se dostal do dluhové pasti a nezvládá plnit své fi-nanční závazky, bude mít možnost řešit situaci oddlužením. Rozhodně ale nepůjde o procházku růžovým sadem, dlužník totiž může přijít doslova o všechno. Oddlužení povoluje soud a fyzická osoba se může oddlužit v podstatě dvěma způsoby: prodejem veškerého majetku, nebo životem po dobu 5 let na životním minimu. Splátkový kalendář se v tomto případě řídí stejnými pravidly jako exekuce, rozdíl je v tom, že dlužník ví, že po 5 letech bude „čistý“, a nevyhýbá se úmyslně práci jako v případě klasické exekuce.


Proč je tak důležité předluženým lidem pomáhat?
Předlužení představuje problém pro celou společnost, protože takto postižení lidé ztrácejí moti-vaci k hledání práce a ke spořádanému životu. Předlužení vede k rizikovému chování postiže-ných lidí, k růstu kriminality, závislostí, prostituce, bezdomovectví.

 

 

Zpět na přehled v kategorii